Vždycky skoro

*Podepsané knižní desky*

Trans pianista si na zmrzlé wisconsinské noci dá novoroční předsevzetí, že vyhraje regionální kolo a získá zpět svého ex, ale nový kluk vše zkomplikuje v tomto srdečném debutovém YA rom-dramatu.

Šestnáctiletý trans chlapec Miles Jacobson má dvě novoroční předsevzetí: 1) získat zpět svého ex-přítele (a hvězdu fotbalového týmu) Shanea McIntyra, a 2) konečně porazit svého úhlavního nepřítele na největší středozápadní soutěži v klasickém klavíru. Ale to nebude tak snadné. Zaprvé, Shane se s Milesem rozešel dva týdny poté, co se Miles přiznal, že je trans, a teď ho Shane tvrdohlavě ignoruje, i když do sebe doslova vráží. Navíc Milesův nový, mírně děsivý učitel klavíru mu neustále říká, že hraje, jako by "nevěděl, kdo je" – ať to znamená cokoli.

Pak Miles potká nového kluka ve městě, Erica Mendeze, hrdě queer karikaturistu ze Seattlu, který se ptá na jeho zájmena, zajímá se o umění stejně jako on – a dělá mu motýly v břiše. To nepotřebuje teď řešit. Ale poté, co Eric a Miles předstírají, že spolu chodí, aby získali pozvánku na valentýnský večírek pouze pro páry, se z přetvářky stane skutečnost díky polibku, který rozhodně také není v plánu. Kdyby tak Miles dokázal přijít na to, proč ho má Eric tak rád. Není to tak, že by byl cool, sebevědomý nebo spokojený sám se sebou. Není ani dost dobrý na klavír, aby si získal respekt ostatních soutěžících, zvlášť teď, jako Miles. Nic pro něj nikdy nebylo tak snadné jako pro ostatní – ostatní kluky. Vždy byl jen téměř dost. Tak proč, když je s Ericem, má pocit, že jediný, komu nikdy nebyl dost, je... on sám?

So why, when he’s with Eric, does it feel like the only person he’s ever really not been enough for...is himself?